Pupečníková krev: Nechat ji děťátku při porodu odebrat nebo ne?

Darovat ji nebo uskladnit a platit za ni? Podle čeho se rozhodnout?

Co všechno byste měli vědět o pupečníkové krve! Jde o záchranu nemocných dětí nebo o způsob firem, jak z opatrných rodičů vytáhnout peníze? Pupečníková krev má své fanoušky, ale i odpůrce. Zjišťovali jsme, jak to s ní vlastně je.

Pupečníková krev je krev novorozence, která zůstává v placentě a pupeční šňůře po jeho narození. Obsahuje kmenové buňky, které ještě neznají svou roli a dokážou obnovit chorobou poškozené tkáně. V takovém množství, rozmanitosti a kvalitě se už kmenové buňky během dalšího života nedají získat.
Jak funguje a v čem je krev „zázračná“?

Kmenové buňky z pupečníkové krve jsou mladé, s vysokou schopností dělení, nezatížené chorobami či životním stylem a připravené ke okamžitému podání. Díky možnosti dlouhodobého uskladnění je připravena k použití v budoucnu, pokud taková potřeba nastane.

V současnosti může pomoci při několika desítkách diagnóz. Standardně se s ní léčí hematoonkologickými onemocnění u dětí i dospělých. Ve světě se osvědčila například při léčbě dětské mozkové obrny, autismu či cukrovce.
Pupečníková krev u nás

Na Slovensku využilo možnost odběru a uskladnění pupečníkové krve od vzniku po současnost už 53 tisíc lidí.

Dá se u nás odebrat již od roku 1997, kdy byl založen veřejný registr pupečníkové krve Eurocord – Slovakia. Tento je součástí druhé největší evropské rodinné banky Cord Blood Center Group, který má pobočky v 6 zemích. V roce 2013 skladované pupečníkovou krev přes 125 000 dětí.

„Na Slovensku pomáhala sourozenecká pupečníková krev více pacientům při onemocněních jako jsou chronická myeoloblastová leukémie, Blackfanův-Diamondova anémie, aplastická anémie a dědičné metabolické onemocnění adrenoleukodystrofia. Při léčbě zhoubného nádoru mozku (meduloblastom) byla použita vlastní pupečníková krev dítěte.

Také jsou již na Slovensku i tři děti, kterým byly podány kmenové buňky z jejich vlastní pupečníkové krve na diagnózu dětské mozkové obrny, „uvedla Katarína Načiniaková z Cord Blood Center.
Banky s krví – která je která

Pupečníkovou krev si můžeme uskladnit dvěma způsoby – ve veřejné nebo rodinné bance. V obou případech musíme o odběr a uskladnění požádat, neděje se to automaticky. Pokud krev uskladníme ve veřejném rejstříku, nezaplatíme nic.

Možnost odložit si pupečníkovou krev do budoucna do rodinné banky však Rodella maminky na dvě strany. Jedny říkají, že je to jedinečná příležitost, jak dát svému dítěti opravdu všechno. Druhé v tom zas vidí velký byznys, protože uskladnění pupečníkové krve v rodinné bance je zpoplatněno nemalou částkou. Pojďme ale od začátku, fakt po faktu.
Kdy dostane naše dítě tu svou?

Pokud mluvíme o veřejném rejstříku pupečníkové krve, je třeba vědět, že krev sem darujeme jako anonymní osoba a můžeme jí pomoci komukoliv, v případě, že se mu budou shodovat určité prvky, tzv. HLA znaky. O tom, zda bychom ji do budoucna mohli použít pro naše děti, můžeme tedy jen polemizovat.

„Evidence transplantátů ve výměnné síti je anonymní a údaje dárce nejsou zveřejňovány. Registr dárců nefunguje na principu vyžádání si konkrétního (vlastního) transplantátu, ale transplantační centra v něm anonymně hledají pupečníkovou krev od dárce na základě shodných HLA znaků, které určí zda daný transplantát je vhodný k použití pro konkrétního pacienta. Transplantát se již v rejstříku ani nemusí nacházet, mezitím mohl být vydán na léčbu pacienta leckde ve světě, „vysvětlila Katarína Načiniaková.

V případě, že si pupečníkovou krev dáme odebrat a odložit do rodinné banky, bude čekat jen na nás av případě potřeby poslouží našim dětem. Zatímco darování pupečníkové krve do veřejné banky je bezplatné, za uskladnění krve v rodinné bance se platí.
Co se dá odebrat a kolik to stojí

Odebrat se dá pupečníková krev, přičemž odběr krve stojí 690 eur a roční uskladnění stojí 61 eur. Odběr pupečníkové krve provádějí všechny nemocnice na území Slovenska.

Za poplatek lze odebrat i tkáň pupečníku či tkáň placenty. Cena za odběr krve i s tkání pupečníku se pohybuje okolo 990 eur, přičemž počítat třeba i s poplatkem za uskladnění kolem 80 eur ročně. Za odběr krve, tkáně pupečníku i s tkání placenty zaplatíte 2990 eur, přičemž skladování je také vyšší, téměř 150 eur ročně. Tkáň pupečníku zda placenty však nedělají na všech nemocnicích, ověřte si proto, či vám jejich odeberou v té vaší nemocnici.
Jak probíhá odběr

Každý maminka, která se rozhodne pro odběr, si jej musí objednat, a to buď telefonicky nebo přes online formulář na stránce www.cordbloodcenter.sk. Každá maminka dostane potřebné dokumenty k podpisu. K samotnému odběru se přistoupí hned po porodu a odběr je naprosto bezpečný a bezbolestný.

Pupečníková krev z rodinné banky může být použita pro dítě samotné, pro jeho sourozence av některých případech i pro jiné členy rodiny.

Odběr tkáně pupečníku nastává bezprostředně po odběru pupečníkové krve. Pupeční šňůra se důkladně dezinfikuje fyziologickým roztokem a cca 20 cm se uloží do odběrové nádoby.

Pupečníkovou krev a tkáň pupečníku lze odebrat iv nestandardních situacích, jako jsou například císařský řez, epidurální anestezie, porod do vody, předčasný porod, onemocnění matky jako cukrovka, gestóza.
Kdy se krev neodebírá

V případě komplikací, kdy by mohla být narušena péči o matku či dítě, se pupečníková krev ani tkáň neodebírají. Odběr se rovněž neuskuteční, pokud se u nastávající maminky zjistí závažná infekce, například HIV, syfilis, hepatitida B nebo C.
Krev do veřejné banky jde přes náročné síto

Darování pupečníkové krve do registru dárců je složitější. „Darování není automatické, bez podepsaného informovaného souhlasu dárkyně nemůže být pupečníková krev odebrána. Dárkyně se rozhoduje pro darování ještě před porodem, po tom, jak je informována o tom, co znamená darování a jaký je další postup v tomto procesu.

Pupečníková krev v mezinárodní výměně v budoucnu poslouží pro cizího člověka a musí tedy splňovat přísnější kritéria, které jsou dány zákonem i mezinárodními standardy a požadavky. Jen cca 30% darované pupečníkové krve se proto dostane přes toto náročné síto a opravdu je zařazena do mezinárodní výměnné sítě. Dárkyně před darováním poskytuje písemný souhlas a vyplňuje dotazník, na jehož základě se posuzuje i její rodinná a zdravotní anamnéza, „uvádí Katarína Načiniaková.
Sedne pupečníková krev od cizího dárce?

„Na uskutečnění alogenní, tedy nepříbuzné transplantace, je nezbytné najít dárce, který má s pacientem shodné tzv. HLA znaky. Ze 6 porovnávaných znaků je požadována shoda minimálně ve čtyřech, v takovém případě říkáme, že je HLA kompatibilní. To se může a nemusí podařit, respektive vyhledávání může trvat dlouho, což je při některých diagnózách pro pacienta kritické.

Vlastní pupečníková krev je k dispozici prakticky okamžitě pro dítě, jemuž byla odebrána, nebo pro jeho sourozence (taktéž se testuje shoda, její pravděpodobnost je 25%). Rozdílnost použití darované, vlastní či sourozenecké pupečníkové krve spočívá v tom, že každá z nich je vhodná na jiné diagnózy. Konečné rozhodnutí je vždy v rukou provádějící transplantaci lékaře, „vysvětluje Katarína Načiniaková.
Jak dlouho lze uskladňovat

Odborníci tvrdí, že uskladnění pupečníkové krve není časově omezeno. „To, aby se kmenové buňky v pupečníkové krvi zachovaly v co největším počtu a byly použitelné k léčbě io několik desítek let, zajišťuje jejich skladování při teplotách nižších než -150◦C. K buňkám v transplantátu se přidává tzv. kryoprotektívna látka, která chrání buňky před hlubokým mrazem, „dodává K. Načiniaková.